Žák 3. třídy, přinucený maminkou, aby šel v kostele před mší svatou ke zpovědi, si po dlouhém přemlouvání a poučování klekl ve zpovědnici a vyznává se ze svých hříchů panu faráři:
Mluvil jsem sprostě, osahával spolužačku a tloukl spolužáka.
Pan farář se na něho v okýnku zpovědnice usměje a vlídně mu povídá:
Ale takový jsem já byl v tvých letech také, tak ti tvoje hříchy odpouštím.
Mluvil jsem sprostě, osahával spolužačku a tloukl spolužáka.
Pan farář se na něho v okýnku zpovědnice usměje a vlídně mu povídá:
Ale takový jsem já byl v tvých letech také, tak ti tvoje hříchy odpouštím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Každý tlačí to svoje...
Každý tlačí to svoje a označí hrou boje.
Když člověk v sobě c...
Když člověk v sobě cití něco dobrého, je nejlepší být tím posledním.
Rázem se z něj stal ...
Rázem se z něj stal blázen. Ve snaze mít se blaze, zaplatil draze a zdá se, že z...
Každý tlačí to svoje a označí hrou boje.
Když člověk v sobě c...
Když člověk v sobě cití něco dobrého, je nejlepší být tím posledním.
Rázem se z něj stal ...
Rázem se z něj stal blázen. Ve snaze mít se blaze, zaplatil draze a zdá se, že z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva