Žák 3. třídy, přinucený maminkou, aby šel v kostele před mší svatou ke zpovědi, si po dlouhém přemlouvání a poučování klekl ve zpovědnici a vyznává se ze svých hříchů panu faráři:
Mluvil jsem sprostě, osahával spolužačku a tloukl spolužáka.
Pan farář se na něho v okýnku zpovědnice usměje a vlídně mu povídá:
Ale takový jsem já byl v tvých letech také, tak ti tvoje hříchy odpouštím.
Mluvil jsem sprostě, osahával spolužačku a tloukl spolužáka.
Pan farář se na něho v okýnku zpovědnice usměje a vlídně mu povídá:
Ale takový jsem já byl v tvých letech také, tak ti tvoje hříchy odpouštím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kde se kecá, spíš se...
Kde se kecá, spíš se plesá, kde se klesá, víc nebesa.
Ženy na rohu ulice a...
Ženy na rohu ulice a kolem nich jde starší pán, který slyší, co si šuškají: To j...
Čistota, jako nejist...
Čistota, jako nejistota, zde ničeho příliš, dobrého i toho zlého, ani všeho málo...
Kde se kecá, spíš se plesá, kde se klesá, víc nebesa.
Ženy na rohu ulice a...
Ženy na rohu ulice a kolem nich jde starší pán, který slyší, co si šuškají: To j...
Čistota, jako nejist...
Čistota, jako nejistota, zde ničeho příliš, dobrého i toho zlého, ani všeho málo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva